Jiné světy: cyklista jako neohrožený druh

Ti, kteří někdy navštívili, už jistě ví. Ostatním napovím, že typickými suvenýry, kterými můžete oblažit své blízké, jsou dřeváky, tulipány a gouda. Ano, mluvíme o Holandsku, kde jsme se na netradiční lodní pouti plavili po kanálech.

Holandsko je cyklistů ráj. Nejspíš tam nenajdete člověka bez kola. Kola jsou všude – na ulici, u domů, na lodích, ve stojanech, ve dvoupatrových parkovištích. Jde o absolutní nadvládu mezi dopravními prostředky, tedy pokud pomineme lodní dopravu. Lodí ale neprojedete všude, na kole ano.

Ve většině případů se jedná o městský typ kol, přizpůsobený jízdě po hladkém povrchu, s robustními železnými nosiči na všechno možné. Potkávali jsme kola s koši (nikoli košíky), brašnami a dětskými sedačkami. Nebylo výjimkou, že nosiče sloužily jako sedačky. Zdá se vám to nebezpečné? Ještě víc budete udiveni tím, že Nizozemci vůbec nenosí helmy. Ani děti. Jasně, na co helmy ve městě? Ale ...přála bych si přenést své pocity do těchto řádků. Zažít Holanďany na kolech jako chodec je stoprocentní adrenalin. Jezdí jak šílenci, rychle, neohroženě a privilegovaně. Na ulicích je jim věnován třikrát větší prostor jak chodcům, kteří jsou někdy rádi za šedesáticentimetrový chodníček. Často musíte jít v řadě za sebou, protože jít po dvojicích je nemožné vzhledem k tomu, že vás těsně objíždí třeba dvacet kol a skútrů za sebou. Naproti tomu si cyklisti užívají luxusně široké stezky. Nepozorný chodec, v tomto případě spíš cizinec, se v záplavě cyklostezek snadno ztratí. A přecházet takovou cyklistickou dvouprodovku není žádný med. Holanďané coby chodci to mají na háku, protože v tom vyrůstají. Musím ale přiznat, že cyklisti umí rychle reagovat a k žádné srážce při našich toulkách nedošlo. Dokonce ani nevypadali moc naštvaně, když jsem s hrůzou v očích uskakovala z jejich “silnice”, jelikož se přiřítili tak rychle, že jsem je zaznamenala na poslední chvíli.

Co mě dostalo, byla parkoviště pro kola. Představte si třeba padesátimetrovou lajnu stojanů na dvě patra. Jedno kolo přes druhé, totální bicyklová smršť. Vůbec nechápu, jak si tam to své pak najdou. Obzvlášť turisti hojně využívají půjčovny a krásy země tulipánů a větrných mlýnů si užívají ze sedla. Prakticky jedinou překážkou nebo nevýhodou jsou zvedací a otáčecí mosty, které se dají do pohybu při proplouvání vysokých lodí. Celou cestu jsme byli my ti, kterým se mosty zvedaly, a cyklisté, chodci i řidiči byli velmi trpěliví. Pouze jednou jsme se ocitli na druhé straně. V tu chvíli se před námi silnice zvedla do nebe a byl to opravdu neobvyklý zážitek.

Dost bylo povídání, mrkněte se sami.

Nepostradatelná výbava

Stánek s kávičkou

Bambusový kousek


Modrásek


Povoz


Parkoviště před amsterdamském nádražím


Kola kam se podíváš


Pojízdná policie 


Silnice do nebe


Silnice do nebe II.


Menší rodinné skladiště


S helmou ani ránu


Kola a zase kola


Bikeboat


Podvečerní zátiší 


Eskalátor na kola